Do nemocnice jsem nastupovala v úterý. Nejdřív jsem ale musela skočit na hlavní pokladnu, která je na ředitelství kvůli zaplacení poplatku za operaci, bylo to asi 4 500 kč. Bylo to na nějakou formu potřebnou k operaci, kterou pojišťovna nehradí nebo hradí jen částečně, už nevím. Pak jsme zašli na stomatologickou ambulanci, nahlásila jsem se a poslali mě na konec chodby za roh, kde je příjem. Tam si mě za chvíli zavolala sestřička, posadila si mě na židli a vyzvídala vše, co potřebovala vědět :) vzala si všechny potřebné papíry a dala mi na ruku identifikátor s mým jménem, čárovým kódem a ještě nějakým kódem. Pak už mě poslala na lůžkové oddělení A.
Tam jsem zamířila přímo na sesternu, předala jsem sestřičkám všechny potřebné papíry z příjmu. Pak jsem musela jenom chvilinku čekat a přišel pak doktor Klíma. Vzal si mě na vyšetřovnu, aby se mnou sepsal příjem. Ptal se mě na nejrůznější otázky, musela jsem mu ještě ukazovat znova můj skus, z profilu, pak krk jestli není zanícený atd. Když už i toto bylo hotovo sestřička mě zavedla na pokoj. Byla jsem strašně nervózní :D Vlezla jsem tam a uviděla ty holky, co už mají po operaci a cítila jsem se tak zvláštně :D No nic :D Sestřička mi přidělila postel a vyptávala se mě na další a další otázky. Pak jsem se převlékla do pyžama a čekala jsem. Byla jsem tak strašně nervózní, že jsem se nedokázala vůbec na nic soustředit, tak jsem jenom ležela. Mezitím mi sestřička přišla vzít krev, před tím jsem ve výsledcích měla trochu málo draslíku, moc se jim to nelíbilo, tak mi řekli, že mi na to něco daj.
Den pak ubíhal strašně pomalu. Snažila jsem se dospat spánkový deficit, ale moc to nešlo. Pořád jsem byla strašně vystresovaná z nového prostředí a z nadcházející operace. Mezitím akorát přišla anestezioložka, aby si se mnou popovídala o zákroku, ale byla to jen chvilka. Pak večer přišel doktor na vizitu a jen se zeptal, jestli něco nepotřebujeme a zas šel.
Už se stmívalo. Já si ještě skočila dát si sprchu. Pak přišla sestřička s těma lékama kvůli draslíku a přinesla i prášky na spaní. Pak jsem zas čekala :) Trochu jsem se skamarádila s holkama na pokoji a tak jsem se poptala na nejrůznější věci. Zabalila jsem si kufr, protože ten na pokoji zůstat nesmí, když jste na jipu. V malé tašce jsem si nechala jen ty nejpotřebnější věci. Ty pak šly se mnou i na sál :D Večer se sestřička rozhodla, že už mi napíchne kanylu, abych měla zítra klid. Byla moc hodná, skoro mě to nebolelo.
Asi v 22 hod. jsem si vzala prášek na spaní. Nikdy před tím jsem nic takového neužívala, tak jsem byla zvědavá, jaké to bude. Pořád se mi hlavou honilo – teď už usnu, teď už usnu :D Bohužel nespala jsem skoro vůbec. Na pokoji s náma totiž byla jedna paní, té bylo asi přes 60, a ta chrápala tak příšerně hlasitě, že se to prostě nedalo snést. I holky po operaci naříkaly, že se to nedá. Takže jak jsem se těšila, že se před operací vyspím a vyprázdním si hlavu, tak se stal spíš pravý opak. Místo spánku jsem skoro celou noc přemýšlela, co mi to zítra vlastně budou dělat...
2024 ©