Po návratu z JIP jsem na normálním pokoji strávila ještě týden. Operaci jsem měla ve středu, tzn. že domů jsem mazala přesně za týden, taky ve středu. Dny se tam pak dost slévaly do jednoho. Prostě jenom ležíte a zotavujete se. Nebudu to tady rozpisovat na nějakou storku, rozhodla jsem se, že to rozdělím do takových nějakých sekcí, ať se v tom jde nějak vyznat. Jsou to jenom takové moje postřehy :).
DNY
Vstává se už před šestou, netěšte se že si tam pospíte do deváté :D. Sestřička měří teploty a rozdává antibiotika. Pokud máte ještě kanylu, tak vám dá kapačku. Já měla kanylu relativně dlouho – až do soboty. Pak když vám ji sundají si prášky musíte rozpouštět v čaji nebo pokud patříte do té šťastnější skupiny (což já nebyla) si můžete roztáhnout čelisti a tabletku mezírkou prostrčit. Pak vám sestra pomůže ustlat před vizitou a čekáte na vizitu. Po vizitě vás pošlou na převaz. Pak je snídaně. A pak se už vcelku nic neděje. Pokud sestru nezavoláte, tak příjde jenom s antibiotikama. O léky na bolest jsme si chodili přímo na sesternu, protože ten telefon dělal strašný rámus. Přes den se tam pak ještě mihnou nějací doktoři na vizitu, sestry pak zas měří teplotu atd. Prostě žádný cirkus :D
NOCI
Můžu teda prohlásit, že za celý pobyt v nemocnici jsem se nejlépe vyspala snad jen pod narkózou. Nespala jsem prostě vůbec, nešlo to. Přes den jsem neusla nikdy, ikdyž jsem se o to marně pokoušela a v noci jsem se budila snad co dvě hodiny. Normálně jsem začala spát až tak 3 den po návratu domů. Ale to může být individuální :).
PERSONÁL + VIZITY
Všichni jsou tam neskutečně hodní. Hlavně doktoři :). Ale i sestřičky, ikdyž některé umějí být trochu ráznější, ale tak to mi nějak nevadilo.
Vizity jsou 3x denně. Ráno je velká vizita, to se vám do pokoje nahrne asi 10 doktorů a všichni se na vás dívají. Docela sranda, cítila jsem se tak nějak důležitě. Ale nečekejte nic půlhodinového, je to vážně záležitost několika minut. A pokud máte nějaké otázky ptejte se, máte nejlepší možnost. Další vizita je pak asi kolem 15 a poslední večer asi v 19, to už chodí jen jeden nebo 2 doktoři a sestra. V úterý je velká vizita i s primářem, všechno musí být na pokoji uklizeno. No a přes víkend je vizita jen ráno a večer, na oddělení je jenom jeden doktor. Od něho se toho moc nedozvíte, většinou to je nějaký z druhého oddělení a moc toho o tom neví. No my jsme si s ním s holkama zažily svoje :D.
JÍDLO
No jídlo :D Jsem ráda, že už jsem doma. Z počátku jsem si říkala, že ty blafy nemůžu v životě pozřít. Pak ale když přišel hlad, tak jsem byla ráda i za ně.
Na snídani bylo většinou to samé. Buď kakao nebo bílé kafe mixnuté s piškotama a tvarohem. K tomu ještě v lepších případech dávali termix nebo jogurt. Jelikož nesnáším mlíko, jen tak neochucené a kafi taky nějak neholduju, ale já měla takový hlad, že jsem se fakt snažila a něco do sebe narvala.
Pak po desáté byla polívka. Nejlepší jídlo. Většinou nějaká zeleninová, třeba s nudlema a tak. Fakt to mi chutnalo nejvíc. Asi za hodinku je druhý chod. Většinou bramborová kaše, nějaké maso a omáčka. Když to je třeba kuřecí, tak to je fakt dobré. Jednou ale byla játra, a to jsem fakt nemohla :D. Vždycky jsem si říkala, no tak ten druhý chod si nedám, snad na večeři příjde něco lepšího. Omyl. Večeře jsem fakt skoro nejedla. Vždycky jsem skončila u přesnídávek. Ještě před večeří dostáváte hrnek mlíka, který jsem samozřejmě vypustila :).
Jo a nutridrinky jsou odporné :D. Možná jsem měla jenom blbé příchutě, ale vůbec mi nechutnaly, takže pozor. Možná zkuste jahodový, ten měla kamarádka a říkala, že to jde, ale taky to není nic moc.
HYGIENA
Zuby si musíte mýt po každém jídle. Jelikož toho v nemocnici moc nesníte, není to zas tak často, tak 3x denně, plus já si je ještě myla večer před spaním po antibioticích a ráno před vizitou. Z počátku to mytí jde těžko, cítila jsem se vždycky strašně provinile, když jsem věděla, že to nemám umyté pořádně a ten doktor mi na to kouká :D. Ale pak tak po 4 dnu už to jde líp a líp.
BOLESTI
No myslela jsem, že to bude horší. Jako bolet – to bolelo, ale sestřička vám dá vždycky něco na bolest. Z počátku dostáváte do žíly ketonal – ten zabírá úžasně. Pak ve formě tabletek paralen nebo zase ten ketonal. Paralen mi teda nezabíral tak dobře jako ketonal, ale ketonal zas byl blbý v tom, že byl v kapslích, takže jsem je musela otevřít a vysypat do čaje. No a ten prášek mě vždycky ještě asi tak půl hodiny štípal v krku. Bylo to svinstvo :D. Jinak bolesti jsou každým dnem menší a menší. Když jsem se vrátila z JIPU na pokoj tak se mě ještě holky ptaly jak se cítím a já že v pohodě. Pak mě to ale za hodinku začalo tak tahat. Z počátku to jakoby tak tahá. To jak se zvětšují ty otoky. A večer vám v tom jakoby tak buší. V noci to bolí asi nejvíc. Počítejte s tím, že min 2x denně si něco na bolest brát budete.
PŘEVAZY
Převaz je vždycky ráno po vizitě. Jdete na vyšetřovnu, tam se vám na to koukne pan stážista. Mimochodem je moc hodný :). Poprvé vám vymění gumičky on, pak už se s tím musíte pachtit sami. Jo a ještě vám to namaže peroxidem, to je dezinfekce. Když si měníte gumičky sami, dá vám tácek na něm pinzetu, nůžky, někdy i zrcátko, ale to jsem nikdy nepoužila a gumičky. Jdete na pokoj, dáte si snídani, rozstříháte si gumičky, umyjete si zuby, i z druhé strany a pak si nandáváte ty gumičky. Teda někde na netu jsem četla, že to může trvat i hodinu. Tak to teda vůbec! Není to zas tak složité, nestrašte lidi :D. Fakt tam dozadu je to trochu těžší to nasadit, ale tak po 3 dnech už jsem na to celkem přišla. Prostě tohodle se nebojte. Já se bála a zbytečně :)